Historie Jeskyní...

Výzkumy v Měštikádi a na dalších lokalitách Moravském krasu

Předchozí články byly shrnutím nejduležitějších výzkumů Karla Absolona. Vzhledem k tomu, že Absolonova explorátorská činnost byla skutečně nesmírně široká, měly by být na závěr tohoto cyklu ještě připomenuty alespoň některé z jeho průzkumů na dalších lokalitách Moravského krasu.

Nalezení vodní cesty mezi Macochou a výtokem Punkvy bylo důležitým milníkem na Absolonově cestě k rozřešení hydrografického problému Punkvy". Velkou neznámou však i nadále zůstavala oblast ležící severně od Macochy. Průnik do zdejších rozsáhlých jeskyní vázaných na Punkvu se přes značnou snahu stále nedařil. Největší pokus v tomto směru podnikl Absolon v letech 1933-1934 vzápětí po úspěšném dovršení prací na podzemní Punkvě. Za výchozí bod si zvolil závrt Měštikáď, který je jedním z největších v Moravském krasu a je vzdálen vzdušnou čarou pouze asi 1,5 km od Macochy. Spolupráci na otvírání tohoto závrtu nabídla firma Sigmund z Lutína, která se proslavila při nedávném vyčerpání jeskynních sifonů na podzemní Punkvě.

Karel Absolon nebyl v Městikádi poprvé. O průnik do závrtu se pokusil již jednou v letech 1911-1912 ve spolupráci s bratry Nejezchlebovými z Ostrova u Macochy. Tehdejší explorace skončila nehluboko pod povrchem kvůli shluku velkých balvanů, s nímž se badatelé nedokázali vypořádat. Na pracích které byly v Měštikádi zahájeny v červenci 1933, se podílela celá Absolonova ,,čtyřka" (K.Absolon, V.Brandstätter, V.Ondroušek a K.Divíšek). Na konci října 1933 dosáhla prokopaná šachta hloubky 30 m od dna závrtu. V této době se objevily první finanční obtíže, neboť firma Sigmund nedisponovala dostatkem prostředků na zajištění celé nákladné akce. V pracích se nicméně pokračovalo až do 6.2.1934 a byla dosažena hloubka 50 m pod dnem závrtu. Ze dna závrtu byl do podzemí vypuštěn zapáchající plyn, aby mohlo být zjištěno jeho spojení s jinými podzemními prostorami. Večer 6.2. vypukl v Měštikádi požár, který zničil obě šachty i pracoviště se stroji. Příčinu požáru se nepodařilo odhalit, takže dodnes není jasné, zda šlo o žhářství či nešťastnou náhodu.

Po neúspěchu v Měštikádi se Absolon se svými spolupracovníky pokoušel o proniknutí do neznámého podzemí v oblasti severně od Macochy z jiných lokalit. Jeho pozornost upoutala skupina závrtů v trarti Na Hedvábné. Práce na těchto závrtech začaly již v červnu 1934, zajímavé výsledky přineslo ale až otvírání větších závrtu č. 21, zahájené v říjnu 1939. Většinu nákladů nesl rájecký velkostatek Salm-Reifferscheidtů. 16.12.1939 byl postup završen objevením mohutných propastí a dómů. Soustava těchto jeskynních prostor, nazvaná Hluboká jáma, potvrdila Absolonův názor, že závrty představují klíč k mnohým, dosud nerozřešeným tajemstvím Moravského krasu.

Na výzkumy v Hedvábné navázal Absolonův průzkum jeskyně Zazděná v Pustém žlebu. Zazděná jeskyně skrývala pod náplavy hlíny a písku původní řečiště Paleopunkvy. Průtočný tunel Paleopunkvy byl nalezen po usilovných pracích 19.3.1939. Vrstva náplavu byla postupně odstraněna. Do ledna 1942 pokročili objevitelé v tunelu až do vzdálenosti 330 m od vchodu Zazděné. Vedlejším produktem jejich postupu byl objev Křišťalové jeskyně s nádhernou výzdobou, velkostatku Wesselka pozoruhodně se rozvíjející práce v Zazděné jeskyni zastavil a nařídil demontovat strojní zařízení.

V r. 1940 se uskutečnil objev 274 m dlouhé Průtokové jeskyně v Pustém žlebu. Téhož roku Karel Absolon organizoval také práce v Kateřinské jeskyni. Kritickým bodem zde bylo tzv. Dantovo peklo, nebezpečné místo vyplněné množstvím hrozících balvanů.

V letech 1940-1941 byl otvírán Korálový závrt, ukrytý v lesích severovýchodně od Kateřinské jeskyně. Přitom byly objeveny jeskynní prostory s bohatou krápníkovou výzdobou. 30. a 40. léta byla obdobím, ve kterém Karel Absolon podnikl celou řadu výzkumů. Podrobněji jsme zde zmínili jen několik z nich, z dalších by bylo možno jmenovat např. explorace v Šošůvských jeskyních (1935-36, 1949), v Rasovně (1935-1950), na Plánivách (1943-1946) atd. Hlavní otázka, jež Absolona po desetiletí zaměstnávala-tajemství podzemních vod severně od Macochy, počkala však na své rozřešení až do doby po jeho smrti (objevení Amatérské jeskyně v r. 1969).

Popis Ostrovské plošiny podle K.Absolona knížka Průvodce Moravským krasem

Skupina zavrtů v Bukovinkách

Od Boží muky jdeme nejdříve po rovině, po chvíli sestupujeme po svahu k lesu. Po pravici k jihu je úžlabina, která odbíhá k silnici od jz. Je zde  uskupeno 15 závrtů nestejně velkých i hlubokých. První závrt je nepravidelný na čelní straně se  skalkami obrostlý hustě křovinami. Badatel R.Trampler  z důvodů přesvědčit se co je pod závrty, jej otevřel v roce 1893 a shledal, že vede k propasťovitě štěrbině jež vedla do hloubky. Práce byly obtížné a vzdal to.

Tato skupina se nazývá v Bukovinkách.

 

Cesta Ze sloupu přes plošinu k Macoše

Po silnici vedoucí na vrch od hotelu Broušek, se dáme v pravo lesní cestou.Po chvíli dojdeme k největšímu závrtu v MK , který se nachází v pravo a je obrostlý lesními stromky. Tento závrt se nazývá Měšiny a má v obvodu 637 m a v průměru 164 m. Dále cestou rovně a po levé straně se nachází druhý největší závrt v MK zvaný Dolina. Má v obvodu 521 m a průměru 166 m. Dno závrtu zabírá úrpdné pole. N dvou místech jsou známy průvany a patrně jsou tu okruhy trativodů vedoucí k hlubokým propastem a podzemním vodám. Dno Doliny má výšku 500 m.n.m. Pokračujeme dál lesní cestou a asi 500 m do Doliny  je na levé straně další závrt zvaný Měštikád. Hluboký 16 m  v průměru 106 m, v obvodu 280 m. Svahy jsou travnaté, dno zabírá loučka a políčka. Sv.strana je zarostlá kolem skalek křovinami. Mezi těmito skalkami byly otvůrky, kde byly slyšet hukot vody. Dral se tu o prudký průvan. Známky mluví o existenci neznámého podzemí. Zdá se že závrty v měšinách, Dolina a Měštikád jest vzdáleny 1600 m od Macochy. V letech 1911-1912 jsem je dal mechanicky  otevřít závrt. Dolina a Měštikád ukazuje, jak kdysi vypadal závrt, jenž se později probořil a jechž se jmenuje Macocha. I pod Měštikádi se po otevření otevře propast přes 100 m hluboká. Od Měštikádě dále lesní cestou až ke křížovatce cest. Pokračuje dále rovne a po pravé i levé straně máme několik závrtů méně než 18 směřující od východu k západu. My se dáme k jihu k novému hlavnímu průseku, po němž se pustíme na pravo celkově k západu až dojdeme nakonec úseku, kde hraničí s úsekem obory. Zde je skupina 4 závrtů, z ních tři jsou rozloženy a jsou v oboře, čtvrtý je mimo oboru. Jsou vzdáleny od Macochy 300 m. M.Kříž zjistil u 4 závrtu výškz 472 m.n.m a Macocha 351 m.n.m musí zde být propasti hluboké asi 120 m. K těmto závrtům stačí celá podzemní punkva a nebo jen některý přítok. Proto bude jeden z těchto závrtů v nejbližší době otevřen mechanicky. V okolí Macochy v okruho asi 1 km je 14 závrtových skupin a vtěch je 115 závrtů. Velké množství závrtů ukazuje na velké bludiště a četné přitoky jež jsou kolem Macochy.

 

Nový vchod do jeskyního systému na podzemní Punkvě v Moravském krasu

 

PPočátkem roku 1969 objevili členové Speleo. klb v Brně pod vedením M.Šlechty pod Cigánským závrtem na Simonově vrchu rozsáhlou jeskyni protékanou podzemním tokem Bílé vody, jednou z hlavních zdfrojnic Punkvy. Tato jeskyně byla později nazvaná Amatérská jeskyně.. Jeskyně je na obou stranách uzavřena těžko průchodnými sifony. Proto byla pozornost soustředěna na povodňovou chodbu ve vyšší úrovni. Avšak i tato chodba byla uzavřena sifonem. Ten se podařilo v srpnu 1969 M.Šlechtovi, M.Bníškovy a posléze M.Vojancovi dakrát překonat.. V roce 1970 při třetí exkurzi se zůčastnil M.Šlechta a M.Zahradníček, jmenovaní krátce za sifonem tragicky zahynuli. Další výzkumy převzal Geografický ústav Brno. Pracovníci zhodnotili situaci a překonání sifonu potápěči je příliš obtížný a neperspkt. Proto bylo rozhodnuto o pokus vyčerpání vod z povodňového sifonu. Po instalaci zářízení a předběžných zkouškách, byl sifon v lednu 1972 poprvé zcela vyčerpán. Tím bylo umožněno suchou nohou a bez rizika  proniknout do následujících prostor. V průběhu roku 1972  bylo 16 exkurzí za povodňový sifon a prozkoumáno asi 10 ikm nových chodeb. Průzkumníci během jedné exkurze urazili  přes 20 km a dvakrát byli nuceni překonat téměř kolmou vstupní část vysokou 110 m. Stále nutné bylo nutnost zřízení nového vchodu, který by se vyhnul povodňovému sifonu a umožnil snadný přístup do jeskyní za jakékoliv hydrolog. situace. Po zaměření kompasem a geofyz. měřením se jako možnost jevila západní větev macošské chodby. Přibližovala se k Pustému žlebu v horizont. směru 110 m a rovněž její výšková poloha 10m nad dnem údolí byla výhodná. V uvažovaném místě se jeskynní chodba rozšiřuje v mohutný dóm 90X50m, výška 15 m. V jz. části dóm prstovitě vybíhá. Tato část je bohatě zdobena krápníky. Byla nazvaná Honzovo králoství. Při podrobném průzkumu  dómu  bylo v západní stěně přiléhající k Pustému žlebu obejven velice nízký vchod do boční chodby dlouhé asi 80 m, ukončené síňkou 4X8 m. Ve stropu síňky  byly zjištěny pukliny směru z-v, které protínaly vápence a vycházeli ve svahu Pustého žlebu na den. Tam je nanich založena krátká jeskyně zvaná U Javora., někdejší pracoviště Geogr. ústavu. Dno síňky je hlíněné. V jižní stěně je vchod do nízkých silně zabahněných chodeb, procházející několika menšími dómy. Chodba směřuje k jz. a byla sledována do vzdálenosti asi 90 m. Po detailním zaměření síňky, byl vypracován návrh na ražení štoly z Jeskyně U Javora. Projekt byl realizován firmou Ingstav Praha. Štola pronikla do síňky ve vzdálenosti 67 m od žlebu. Vzhledem k bohaté krápníkové výzdobě směřující do západní větve macošské chodby a pro její malou výšku, bylo pokračováno směrem k Macošské chodbě.. Další část štoly byla realizována ke konci roku 1973. Po zřízení nového vchodu do Amatérky, bude uzavřena dvěma plechovýmy vraty aby nedošlo ke změně biolog. a klima. pronikání vnějších jevů.

 

Závrt G 10

Leží mezi úvalou Hedvábnou a Měštikádskou. Je to jeden z větších závrtů a tří položených závrtů u sebe. Podle Absolona, Kneise, Jalového apod, probíhá těmito místy podzemní Punkva. Práce byly zahájeny v srpnu 1953, šachta dosáhla hloubky 10,3 m s profilem 120X110 cm. Pro sestup byl zhotoveny dva žebříky. Byl postaven jednoduchý vrátek a zbudována střecha.