Zde jse dozvíte vše o jeskyních, které jse nacházejí na Ostrovské plošině

Ostrovská plošina

 

Karhanův závrt  260

 

Závrt V Hrášku

  Jandurkovy závrty č.824

Tento závrt se nachází u polní cesty v pravo vedoucí z Ostrova u/M směrem na Macochu. Je to směs tří závrtů a patří Ostrovským občanům Jandurkovým. Prostřední znich, byl otevřen v roce 1949 školáky z Ostrova. Pronikly do hloubky 3m. Dole se otevřela síňka s hlinitým dnem. Na západní straně byla trhlina v náplavě do hloubky dalších 10m Dno bylo pokryto balvany a mezi nimi jsou otvory asi vedoucí do dalších prostor. V roce 1970 mněl závrt hloubku 10m. Od roku 1978 zde provádí průzkum ZO Tartaros. V roce 1978 po geofyz.měření a průzkumu, byla hloubena šachta s profilem 2X1m a dokonce roku mněla šachta hloubku 6m. Dokonce roku 1979 byla šachta hluboká 15m.V roce 1980 se profil ražené šachty musel odstřílet a postupně se dřevnilo. V květnu byla v hloubce 10,5m objevena ve dbě šachty komínovitá prostora 1,2mX0,6m a hloubka asi 4m boční jícen. Po vyhloubení 2m této dutiny, se muselo dál prostřílet. Tento postup byl dál do hloubky 15m v místě kde dochází k členění do dvou menších komínků. Prostory byly vyfoceny a zdokumentovány. V roce 1981 byla šachta vystrojena ocelovými žebři a pokračováno ražením šachty a přebírkou stěn. V letech 1978-1985 mněl tento závrt hloubku 32m, ale vlastní jícen se nepodařilo dosáhnout. Prostory byly vyfoceny a zdokumentovány. V roce 1987 došlo k propadu dna závrtu v druhé části poblíž šachty. V roce 1990 bylo během několika akcí rozšiřován trativod v úrovni 28m a materiál ukládán v mezipatře v hloubce 23m..

 

Vajckornův závrt jes.č 371

Tento závrt se nachází na jjv. okraji Ostrovské plošiny asi 700 m  od propasti Macocha a 250 m od horního okraje svahu Suchého žlebu. Práce na tomto závrtu začali v roce 1964 ZO Suchý žleb. Předpokládá se dosažení Ostrov.-Vilím. vod. Po vyhloubení šachty hluboké 5m, se po ukončení prací zavalila. V roce roce 1980 zde pracovala skupina ZO 6-10 Hluboký závrt, která začátkem května roku 1987 dosáhla hloubky 23 m . Celkově zde bylo dosaženo hloubky asi 30 m . Do volných vertikálních propastí šachta nedosáhla.

Závrt Kombajnerka

 

Ondrouškův závrt

 

Pánský závrt č.821


Dámský závrt jes.č 822

Nachází se asi 350m sv. od propasti Macocha. Má nálevkovitý tvar v průměru 20m. Před započetím otvírkových prací, byl 7m hluboký. Hlavním důvodem k otevření tohoto závrtu speleo. průzkum, byla poloha tohoto závrtu v blízkosti Macochy v přímém pokračování do té doby neznámých jeskyní za její přítokovou stěnou. Průzkum byl započatý v roce 1963. V roce 1965 začali výkopové práce jeskyňářů se ZO 6-25 Pustý žleb. Prokopáním několika ucpávek ve dně závrtu a v objevných stupňovitých prostorách až do rozsáhlé prostory vysokého dómu v hloubce 105 m. V letech 1971-1972 byla průzkumem zvětšena o 20m. Odtud dalším prokopáním ucpávky kamenití sutě, pronikly jeskyňáři na nejnižší místo dutiny. Při průzkumech se podařilo proniknout do hloubky 125m pod Macošskou plošinu. Na dně hlavního dómu pod 80m vysokým komínem, jsou zemní pyramidy.K předpokládanému toku Amatérské jeskyně je asi o 13m níže. Není vyločeno že jeskyně ve spodních partiích, souvisí se zatím neznámímy kanály a nebo přítoky Punkvy. V případě úspěšné otevírky se očekávalo systém horizontálních jeskyní s aktivní Punkvou, nebo s jeskyněmi dnes vodami opuštěného charakteru punkevních jeskyní. Prostory této jeskyně, nemají krápnikovou výzdobu a nejnižší prostora má již stopy erozní modelace. Objev a průzkum této jeskyně je dílem Speleoklubu v Brně.

Chlupatý závrt jes.č 823

Byl poprvé otevírán v roce 1946 s hloubkou 20-30m pod povrchem. Díky tomu že šachta byla dřevěná, prolouhka a shnila a zřítila se. potom jse jeskyňáři jsem vrátili a šachtu zabezpečili betonovými skružemi a pokračovali kde dříve skončili. Zde pokračovali známé prostory zavaleným vertikálním úsekem. Vytěžený materiál byl vytahován s hloubky 20m. druhou šachtu bylo potřeba vyhloubit zase do hloubky 20m, než bylo dosaženo vertikální propasti.Propast byla hluboká 15m s velkou dómovitou prostorou na jeho dně. V roce 1976 na jeho dně byla hloubena šachtice do hloubky 17m. K dalšímu vertikálnímu pokračování nedošlo.

Koňský spád

Je to největší zaškrcený meandr Pustého žlebu. Je to druhá a poslední vyhlídka do Pustého žlebu. Hrazení končí až přímo u skály. Skalní stěny zde mají hloubku až 100 m. Pod touto vyhlídkou se nachází umněle prostřílený vchod do amatérské jeskyně, kterým byla v roce 1973 vyražena klesající štola dlouhá 90m, která umožnila bezpečný vstup do Amatérské jeskyně. Toto místo nese název podle tragické události, kde jse zde zřítil koňský povoz. Od této vyhlídky je vidět na protější straně kus Pustého žlebu a okolní vesnice. Je zde vybudována lavečka a vede tadymy i Naučná stezka Macocha a taky žlutě značená turistická stezka z Macochy na Sloup.

 

Závrt  G 10

Práce na hloubení šachty začali v srpnu 1953. Šachta byla hloubena do hloubky 10,3 m. Pro transport byl postaven jednoduchý vrátek a dva žebře pro sestup do šachty. Byl zbudován i přístřešek.

Závrt č 18

Závrt pí.Absolonové
 

Závrt Meiselův (Jalův) jes.č 818

Nachází se ve střední části úvale Hedvábné na dně poloslepého údolí směrem vz. se závěrovou stěnou u Hlubokého závrtu.Asi 900m ssv. směrem od propasti Macochy. Byl otevřen vroce 1946 členy na základě geofyz. měření. V roce 1948 po vyhloubení 16m hluboké šachtice, dosáhli jeskyňáři volných prostor sestupného charakteru končící v hloubce 40m neprůleznou úžinou. Zde také byl ukončen v roce 1948 výzkum. Později se dřevěná výztuž šachty zřítila. V roce 1971 jse sem vrátili jeskyňáři s ZO 6-20 Moravský kras a vybavili vstubní šachtu betonovými skružemi a pokračovali tam kde skončili. Pomocí trhavin rozšířili úžinu na průlezný profil a pokračovali do chodbičky se stále klesajícím dnem. Ve vzdálenosti 20m ústí do dómovité prostory, jejíž stropní partie jsou zdobeny krápníkovými útvary místy s četnými Helaktickými výrůstky. Dno dómu se prudce zvyšuje až ke kolmému stupni u Apolla. Zde jse podařilo objevit na této terase, Moravskou síň a Moravskou předsíň s krápníkovou výzdobou.Tyto mohutné komíny asi komunikuji s některými závrty v oblasti Hedvábné. Pod Apollem pokračuje sestupná chodba až k jícnu Ústřední propasti. Má hloubku 37m a šířku 20X24m. Na dně Ústřední propasti, byla hloubena sonda, která v hloubce 11m vyústila do volné prostory Kaverny.Průzkumnou sondou, bylo dosaženo kolísající hladiny podzemních vod. Při průzkumu dna propasti, bylo proniknuto pod stěnu do výše položené chodby, která klesá přes několik kolmých stupňů k propasti, jejiž dno tvoří hluboký sifon komunikující s Punkvou. K předpokládanému vodnímu toku Punkvy, zatím dosaženo nebylo. Další průzkumná sonda ze dna Ústřední propasti, byla neůspěšná. Propasťovitá jeskyně směřuje k řečišti Punkvy mezi Solimovou mísou a podzemním vývěrem Punkvy v Nové Amatérské jeskyni.. Celková hloubka jeskyně je 130m. Uvedená lokalita , byla jako první objevena na základě geofyzikálního měření magneonometrie a gravimetrie.

Maruščin závt

Nachází se v severní části Moravského krasu v blízkosti lesních cest v Hedvábné. Je to třtí závrt v Uvale Hedvábná. První otevírka tohoto závrtu, baly zahájena na podzim roku 1988 členy ZO 6-10 Hluboký závrt. Na jaře roku 1989 se dřevěná výztuž šachty zřítila. Další práce začali až v zimě roku 1989. Začátkem března roku 1990 pronikli jeskyňáři touto šachtou na první volnou prostoru. Její dno tvořil balvanitý zával. Po odvalení několika bloků objevili jeskyňáři úzkou puklinovou chodbičku, která ústí do Ústřední propasti Po osazení nýtu, pronikli jeskyňáři touto propastí do hloubky 15m. Severní stěna této propasti je osazena balvanitým závalem. Ze dna této propasti, pokračuje chodba do koncového dómu o objemu 120m krychlových. Další pokračování je zahrazen sbory balvanů, které asi vedou až na povrch. Dno koncového dómu a dno propasti, je vyplněno sedimenty. V obou místech jsou sondy, které nepřinesli žádný úspěch. V roce 1990 byly objeveny a zdokumentovány dnešní prostory jeskyně. Jde o propasťovitou jeskyni o hloubce 130m a polygon činí 58m. Zřejmně navazuje na jeskyni v Meiselovým závrtu. jeskyně má bohatou krápníkovou výzdobu, tvořenou především stěnovými náteky, Mrkvovitými stalagmity. Odvodňování směřuje do podzemního řečiště Punkvy v Nové Amatérské jeskyně. jeskyně je budována ve dvou typech devonských vápenců Macošského souvrství. Jv. část jeskyně je v Lážáneckých vápencích a druhá Sz. ve Vilémovických vápencích.

Hluboký závrt jes.č 819

Nachází se v severní části Moravského Krasu. Leží v závěru úvale Hedvábné. Asi 400 od vyhlídky koňský spád a 700 m severně od propasto Macochy. polohově je situován přímo mezi západní a východní Macošské větvi v Nové Amatérské jeskyni. Závrt byl poprvé umněle otevřen v letech 1939-1940 skupinou K.Absolonem do hloubky 90m. V roce 1962 byla obnovena speleo. kroužkem ZK ROH Blansko pod vedením V.Ondrouška. V roce 1968 bylo objeveno torzo Horního patra v hloubce 30-50m. V hloubce 80m se nachází geologicky starší horizontální chodba, kde byly v letech 1966-1968 prováděny průkopy do délky 26m.Po povodni v roce 1970, bylo prokázáno spojení sifonu s Punkvou.. Po objevení amatérské jeskyně, byla v roce 1973 prováděna kontrola měření ze spodního patra jeskyně pomocí radiomajáku. Přitom bylo zjištěno, že od koncového dómu jeskyně, zbývá do Amatérské jeskyně 15m.. Hlavní práce byly prováděny v nejnižším místě jeskyně. Voda ze II sifonu byla čerpána do I sifonu a odtud do středního patra a potom na povrch. Po vyčerpání vody, byly ze II sifonu bybirány sedimenty a transportovány za I sifon. Tímto způsobem bylo dosaženo II komory sifonu, ze kterého odtéká voda průsakem v sedimentech. Vstupní šachta je hluboka 17m. V hloubce 30-50m je Horní patro jeskyně, kde v hloubce 30m je prolomeno dno Ústřední propasti, která je hluboká 50m. Na jejím dně je veliký dóm se dvěma sifony. Od koncového dómu do Amatérské jeskyně je 15m. V hloubce 80m je krátká horizontální chodbička dlouhá 26m. Jde o propasťovitou jeskyni s krátkými horizontálními odbočkami mezi jednotlivými stupni hluboké 30m. Celá jeskyně je hluboká 105m. Hluboký závrt vyniká tektonickou ukázkou koroze atmosferických vod. Hluboký závrt je pracovištěm ZO 6-10 Hluboký závrt. Je to důležité pracoviště pro speleo průzkum severně od propasti Macochy.

Závrt Dolina překvapení jes.č 814

Vstupní šachta je hluboká 7m a ústí do volného pokračování, kterým jeskyňáři pronikly do hloubky 35-40m pod povrchem. Zde zaterasili další cestu balvanité závaly.

Závrt Měštikád jes.č 813

 

Vařekův závrt jes.č 815

Hlaváčkova propast jes.č 816

 

Byl objeven náhodně cestářem z Ostrova v roce 1928, kdy při lámání placáků kladivem. Začíná 6m hlubokou propástkou. Na jeho dně je krátký 8m horizont a na severní i jížní stranu jsou vidět náznaky vertikálního pokračování. Celá propast leží v blízkosti závrtu Krchna.

Závrt Dolina

Velký mísovitý závrt, který se nachází na sz.okraji Ostrovské plošiny a 2 km od vesnice Sloup. Je druhým největším závrtem v Moravském krasu. Má průměr 166m a v obvodě 521m. N jižním okraji závrtu v hloubce asi 100m pod závrtem, prochází část Sloupského koridoru v okolí Černého dómu v Nové amatérské jeskyni. V blízkosti tohoto závrtu prochází žlutě značená turistická značka z Macochy na Sloup

Závrt Měšiny

Nachází se jižně od silnice ze Sloupu do Ostrovau/M. Je to mísovitý závrt a je největším závrtem v Moravském krasu. Má průměr 164m a v obvodě 637m. Jedná se o systém vzájemně propojených závrtů v jeden celek. Ve dně závrtu bylo v minulosti několik závrtů otevíráno. Nejvýznamnější byly otevírky závrtů C13 a v Říceném závrtu, šachta zde dosáhla hloubky 70m, ale k překonání naplavenin to nestačilo. Měšiny zřejmně komunikují se Sloupským koridorem v jeskyni Nové Amatérské, která probíhá západně od nich. Blízko tohoto závrtu prochází žlutě značená turistická značka ze Sloupu na Macochu.

Řícený závrt jes.č 812

Tento závrt se nechází na Ostrovské plošině. Práce začali vroce 1972 členy ZO Plánivské skupiny. V letech 1972-1977 zde byla vyhloubena šachta 77m hluboká. Ani tato hloubka nestačila v překonání mocných sedimentů. Práce byly potom pro technickou náročnost zastaveny.

Závrt se nachází v těsné blízkosto Otevřeného závrtu ve výšce asi 511 m.n.m. Byl otevírán členy Speleo. klubu. Nejdříve byla vyhloubena šachta v místě předpokládaného jícnu. V hloubce  asi 6 m , byla na dně ražena horizon. chodba atá po 2 m přecházela do pukliny směru sz-jv a strmě se uklánějící směrem k jz. Pro usnadnění transportu těženého materiálu, nyla později zasypána a vyhloubena nová, vyúsťující nad otevřenou puklinu , kde dál pokračovaly práce. V hloubce 18 m byl zastiženpod stropem, horizont dlouhý 4 m . N konci horizontu , byl malý komínek, kde jsme kopali další novou šachtu stáčející se k sz. V hloubce 10 m přecházel její kolmý průběh stupňovitě pod stropem v chodbičku, která vytvářela 16 m horizont. Zde pak vyusťuje v otevřenou puklinu směru sv-jz. uzavřenou sutí. Na II horizontu je ještě před vyústěním chodbičky do pukliny založena 3 šachtice , která se sklání pod stropem směrem jz a v hloubce 4m přechází v kolmý stupeň o hloubce 11 m. Je hloubena v balvanitém materiálu ze začátku mezi dvěma skalními stěnami, která v hloubce 40 m uzavírá a tvoří elipsovitý jícen. Během prací byla šachta průbězně dřevěna. Později jsme vybíraly jícen vyplněný balvanitou sutí Začátkem roku 1974 byla hloubka Říceného závrtu 34 m . Do konce roku 1974 byla hloubka 45 m. Dne 23.2 1975 bylo proniknuto do systému puklinovitých chodeb o celkové délce 23 m  Objevný otvor se nacházel v hloubce  asi 52 m . Za ním je chodba klesající směrem jjv do vzdálenosti 6m.  Zde se profil zmenšil na 0,5X0,5m . Ten po úskoku k sv. ústí do pareln. chodby. Ve směru ssz. se chodba stupňovitě o 3m zvedá a přibližuje se ke vstupní šachtě.Hned při vstupu do chodby je ve stropě komínek vysoký asi 6m. Směrem jjv. chodba stále klesá, její strop se snižuje a ve vzdálenosti 6m má výšku 0,7m. Po 15m chodba končila neprůleznou úžinou. Asi 2m před ní je ve stropě úzký puklinovitý komín splavený  jehličím. Pod ním byl v hlinitém dně vytvořen malý trativod. Proto jsme pozornost obrátili na toto místo. Nejprve se odstranili hlinité sedimenty. Postupovali jsme pod stropem se zbytky krápníkové výzdoby do hloubky 7m. Zde se trativod dělil do několik kanálků. Jelikož práce zde byla obtížná a neaktivní, bylo od dalších praví opuštěno. Dno trativodu se nacházelo v hloubce 63m. Bylo to nejhlubší místo dosažené v roce 1975. Horní část Říceného závrtu komunikuje se soudním Otevřeným závrtem. Toto zjištění vedlo, že jsme začali rizšiřovat úžinu a podařilo se proniknout k ústí 2m hluboké propástky. Práce zastaveny v hloubce 66 m. Další práce byly pozastaveny neboť transport materiálu byl obtížný. V roce 1976 došlo k instalaci lanovky. Poté bylo pokračováno v uvolňování chodbičky, která ve svém průběhu stupňovitě klesá . Rovněž byla provedeno mapování a okolí. V roce 1977 dodsažená hlobka 65 m. V roce 1978 zanikla Plánivská skupina a lokalitu převzalo sdružení klubu pracujících  Boskovice.

Otevřený závrt jes.č 811

Manželský závrt jes.č 809

Nachází se ve sníženině pod Simonovým vrchem na plošině Bukovinky asi 150 m jz. od Cigánského závrtu.Závrt byl otevírán v dubnu  v roce 1968 skupinou pro Výzkum v Jedlích. Podkladem pro otvírku, byla topografická poloha vůči průběhu podzemního toku Bílé vody. V prosinci bylo dosaženo tří rozměrných volných prostor Hlinitéhé domu, Dom zemních pyramid a  Hlavního domu. V lednu 1969 byl objeven Dom Obřích hrnců, poslední dosažená větší prostora. Byl otevřen šachtou hlubokou 12 m která vyústila do Hlinité síně. Potom další šachta 4m hluboká do sestupné chodby, která ústí do Hlavního dómu a Blátivé chodby. Zde jeskyňáři vyhloubily dalších 8m a pronikly do níže ležícího dómu Obřích Hrnců. V jeho nejnižším místě, postoupily pod strmě upadající skalní stěnou. Po 12m zastihli 30m dlouhou odtokovou chodbu v hloubce 80m pod povrchem, která končí v písčitých sedimentech. Jeho další těžení, bylo z technických i prostorových možností zastaveny. Jeskyně je asi součástí paralelního systému Staré Amatérské jeskyně.

Cigánský závrt jes.č 818

Jde o protáhlý skalnatý závrt nacházející se na Simonově vrchu na plošině Bukovinky. Na jeho tvar i strategickou polohu, i vzhledem k předpokládanému toku Bílé vody, již upozorňoval v 50.letech K.Absolon.Byl několikrát bezůspěšně otevřen. K prvnímu většímu úspěchu, došlo v roce 1966 a později byly další práce zastaveny. V roce 1968 byl znovu otevřen členy Plánivské skupiny se snahou o průnik na Bílou vodo pod Ostrovskou plošinou. vtomto roce bylo dosaženo prvních volných prostor na délku 30m. Dne 18.1 1969 se podařilo jeskyňářům proniknou do hloubky 110m pod povrchem, na aktivní tok Bílé vody a objevit 1,5km chodeb. vstupní šachtou hubokou 35m, sestoupíme přes dóm objevitelů do prostor staré Amatérské jeskyně, který vymodeloval aktivní tok Bílé vody v délce 1,5km, počínaje přítokovým sifonem od jeskyně 13C a končící 300m dlouhými, nízkými polosifony aktovního obtoku. polosifony přecházejí v odtokový sifon. součástí jeskyně jsou dvě chodby. Přítoková chodba je asi 250m dlouhá a je protékánamenším pravostraným přítokem, který pramení v závrtu č 68 v oblasti Šůšůvské plošiny blízko Holštejna. Tento přítok se připojuje k aktivnímu řečišti v dómu Zelené vody. Přítoková chodba v horní etáži, má krápníkovou výzdobu. největší část chodby, přechází v obtížně průstupný přítokový sifon. Ve směru odtoku Bílé vody , odbočuje ve vyšší úrovni, druhá chodba nazvaná Povodňová. Slouží jako odtokové řečiště Bílé vody za vyšších vodních stavů. Má rovněž bohatou krápníkovou výzdobu. Po 450m jse zužuje do 40m dlouhé plazivky, kde na jejímkonci je síňka s jezírkem, tvořící koncový sifon oddělující Starou Amatérku od Nové Amatérky. Od roku 1988 začali provádět průzkum ZO Holštejnská skupina za účelem prolognace proti toku na konci Přítokové chodby, revize hlavního polygonu včetně aktivního obtoku a průzkum komínů v celé jeskyni. K nejzajímavějším komínům patří 100m vysoký Variantní komín, který jse nachází v bahnitém dómu, 50m proti proudu za dómem u Zelené vody, jehož vrcholové partie končí 3m pod povrchem Ostrovské plošiny Bukovinek. Celková délka chodeb je 2 600m a hloubka je 110m.

Černý závrt jes.č 807

Tento závrt jse nachází na Ostrovské plošině v Bukovinkách na táhlém návrší směrem na Ostrov u/M. Zde jeskyňáři v letech 1968-1970 pronikly do hloubky 35 m

Tramplerův závrt jes.č 805

Te nto závrt jse nachází na Ostrovské plošině v závrtové skupině zadní Bukovinky. Byl to první pokus o průnik pod Ostrovskou plošinu.

V srpni 2004 byly ukončeny výkopvé práce ve staré větvi. Pro další postup byla vyhloubena šachtice ve svislici pod vstupem podél vápencové stěny. Bylo dosaženo pukliny vedoucí sv. směrem do dalších prostor. Ke konci roku 2004 bylo dosaženo hloubky 17 m. Dne 26.6 2006 se podařilo uvolnit balvan v hloubce 19 m, kde byla volná chodba dlouhá 5 m. Ve dnech 2-5 2006 se chodbou snů podařilo obejevit  první větší prostoru Zaskládaného dómku rozměry 3X4X6 m. Hloubící práce pokračovaly s.koutě dómku , kde byl patrný portál trativodu. Postupovali podél stěny asi 2 m a dostali se na úroveň trativodu ze ktérého vyrážel průvan.. Trativod byl úzký a musel se roztřílet. Za tímto trativodem zvaný Kubovo metro , byla obejevena  12 m hluboká propástka nazvaná Cimrmanova propast válcovitého tvaru rozměry 2X0,8 m. Jížním směrem, byl náznak trativodu. Nad propástkou byl vylezen komín, který po 6 m  ústí do Kubova metra a končil dvěma okny v zavalené prostoře.


Zelená tmač.806

Nachází jse na levé straně naproti lomu u silnice směrem na Sloup. Otevírka začala v roce 1967 členy ZO Plánivské skupiny.

Macošská plošina

Stěna Zapadajícího Slunce

Romantický název naníž je umístěna vyhlídka do Pustého žlebu. Je zde vidět údolí od Skalního Mlýna až po zříceninu hradu Blansek. Pod touto skalní stěnou teče říčka Punkva. Je tam i palouček a kousek dál je silnice která vede od skalního mlýna k Punkevním jeskyním a potom dál směrem do vesnice Sloup. bohužel zde nejsou vybudované lavečky, ale na jejím dřevěným ohrazením jsou informační cedule, které nás poučí o geologií, morfologií, rostlinstva apod. který jse nachází v okolí. Je to zastávka naučné stezky Macocha. velice pěkné místo.

Křenkův pomník

Nachází se na náhorní Macošské plošině. Asi v polovině cesty mezi Kateřínskou jeskyní a propastí Macochou. V místě kde jse cesta lomí z dlouhéhé stoupání od Kateřínské jeskyně a potom klesá. Cesta je žlutě značená. Vtomto místě protína trasa Naučné stezky Macochy. Je zde vybudovaný pomník F.Křenka, který nechal zbudoval Klub Českých turistů, a dvě betonové lavečky pro odpočinek. Je zde i cedule, která nás poučí, kdo to byl F.Křenek.

Korálový závrt jes.č 825

Nachází se v jz. cípu Macošské plošiny v těsné blízkosti skalní ostrožny Chobot. 1 km jižně od propasti Macochy a 300m od Křenkova pomníku. Byl objeven v roce 1940 K.Absolonem při pokusu najít spojení mezi Kateřínskou jeskyní a Punkevní jeskyní. Našel tehdy závrt o obvodě 100m s největší hloubkou 5m. Protože nenašel žádný náznak pokračování závrtu do podzemí, začal hloubit na jeho nejhlubším místě. Podařilo jse mu objevit zacpaný komín sedimenty, který nechal potom odstranit.. Tento závrt byl umněle otevírán. V roce 1942 byly práce ukončeny a nebyly obnoveny. V hloubce 17m, byla první volná prostora. V hloubce 18m pod povrchem je dómovitá prostora, nazvaná Korálový dóm, který má rozměry 12X10m a tvoří Horní patro jeskyně. Má krápníkovou výzdobu v podobě korálových porostů. Podle této výzdoby byl aji pojmenována táto jeskyně. V hloubce asi 20m pod povrchem se nachází Střední patro jeskyně nazvaná Klenotnice. V hloubce 40m se nachází nejnižší místo jeskyně zvané Kostnice.. Po stěnách této jeskyně je krystalická výzdoba různých forem asi subakvantického původu vznikající pod vodní hladinou. Výzdoba vznikla vysrážením rozpuštěného vápence pod vodní hladinou. Geneze tohoto závrtu je neobjasněna. K.Absolon jí dává do souvislosti s paleokrasem Rudické plošiny. Je to zastávka naučné stezky Macocha.

Chobot

Je to úzký táhlý hřeben v místě souběhu Pustého a suchého žlebu po němž vede Křenkova stazka. Je zde řada jeskyní například Kateřínská, Horní Chobotu, Ventarola a Korálový závrt. Na jeho nejvyšším místě je vybudován pomník Blanenského turisty F.Křenka. Je zajímavou karsologickou lokalitou. Je zde i výskyt řadu teplomilných rostlin.

Jeskyně v Chobotu jes.č 445

Srnčí jeskyně jes.č 618

Tato jeskyně se nachází v pravé horní části Macošské plošiny asi 200m od silnice na Macochu. Byla objevena 15.2 1912 členy přírodověckého klubu v brně. V 60. letech vní jeskyňáři pracovali, ale nýbrž nebyla perspektivní co jse týče objevů prostor, byly práce zastaveny. Celá jeskyně byla vté době 15-20m dlouhá. V roce 1979 zde pracoval kroužek mladých ochránců přírody DOPM v Blansku. Její členové hloubily pod širokým stropním korytem se senilní krápníkovou výzdobou. Průkop byl veden v sedimentech směřující k sv. Přitom došlo k odkrytí většího množství osteologického materiálu obsahující mimo jiné fosilizované kosterní pozůstatky Pratura, Nosorožce a jeskynních medvědů. Mimo jiné byli při paleo. a archeolog. výzkumu vchodové partie, bylo nalezeno 52 kusů čepelové industrie a několik kostěných úlomků artefaktového vzhledu z období Magalénium. V profilu sedimentární výplně, popisuje L.Slezák polohu světložlutých zvětralin Rudické asociace vyklizující směr do jeskyně. Za vchodem je strop jeskyně prolomený na povrch. V roce 1980, byli zahájeny výkopové práce a prolognační práce. Nízký průkop vedený po západní straně jeskyně, odkryl profil sedimentů, který naznačoval další pokračování. Dne 29.9 1980 ve vzdálenosti 15m, se strop jeskyně zvedl do příčné puklinové prostory, odkud vanul silný průvan. S pomocí trhavim zdolali toto úzké místo a pronikly tak do dómu Pionýrů, na jehož balvanitým dně, je 26m hluboká ustřední propast. Průzkumem bylo nalézáno nové prostory. Další průzkum v jeskyni, převzali pracovníci CHKO MK, kteří provedli průzkum a dokumentaci této jeskyně. Po ukončení základního průzkumu, byl poznán systém vertikálních členitých prostor. Další průzkumné práce zde provádí ZO Hluboký závrt. V současné době jeskyňáři těží materiál ze dna Martenské propasti a provádějí komplexní průzkum a mapování celého jeskyního systému. jeskyně je složena z jednoho dómu a dvou propastí o hloubce 88m a chodbami o celkové délce350m. Je to pracoviště ZO Hluboký závrt. Nad jeskyním otvorem, je skalka opatřená dřevěným zábradlím. Je odtud krásný výhled na Suchý žleb, Vilémovice a Kojál. Je to zastávka Naučné stezky Macocha.